→ STÁHNOUT: SmrtKrásnýchSrnců.docx
1. Základní údaje:
•Doba, kdy se příběh odehrává: 30. - 60. léta 20. století, před 2. světovou válkou a v jejím průběhu
•Prostředí, kdy se příběh odehrává: příběhy se odehrávají v Československu - na Křivoklátsku v okolí řeky Berounky
•Děj:
Nejdražší ve střední Evropě
Leo
Popper se nechá napálit a koupí rybník jen s jednou rybou. Aby se
nepoctivému prodejci pomstil, prodá mu tu "nejdražší" lednici ve střední
Evropě. Lednici bez vnitřku.
Ve službách Švédska
Tatínek pracuje pro firmu Elektrolux jako prodavač ledniček a vysavačů a je ten nejlepší. Motivuje ho totiž úsměv paní Irmy.
Smrt krásných srnců
Povídka
o odvaze tatínka. Válka už je v plném proudu a židi ztratili svá práva,
nad rodinou Popperů viselo nebezpečí koncentračního tábora. Tatínek se
tak rozhodl, že svou rodinu naposled pořádně nakrmí. Strejda Prošek, i
když nejlepší pytlák široko daleko, se bál pomoct mu. Už jen za samotné
přechovávání židů mu hrozila smrt. Ale půjčil tatínkovi alespoň psa
Holana a těm dvou se skutečnou povedlo ukrást srnce. Možná právě tento
srnec jim pak v koncentračním táboře zachránil život.
Kapři pro wehrmacht
Během
války tatínkovi vezmou jeho milovaný rybník, což mu velmi ublíží, a tak
alespoň chodí své kapry krmit. A nakonec je dokonce jednou v noci tajně
vyloví. Když příslušníci Wehrmachtu za velké slávy vypustí rybník,
nezbude jim, než se divit.
Jak jsme se střetli s Vlky
Krátká
povídka vypráví příhodu už z poválečného období, kdy rodina Popperova
přijíždí ke strejdovi Proškovi. Podle něj je rybník plný štik, a tak
jdou tatínek s tehdy už šestnáctiletým Otou rybařit. Zpráva o štikách se
však rychle šíří a najednou je kolem rybníka spousta lačných rybářů z
celého kraje. Tatínek s Otou začnou soutěžit s rodinou Vlkových o to,
kdo vyloví větší štiky. A nakonec prohrajou.
Otázka hmyzu vyřešena
Další
povídka z poválečného období popisuje tatínkovy obchody. Svůj obchodní
talent uplatní pro rozjetí byznysu s mucholapkami. Nejprve přichází
rychlý úspěch, ale pak se hromadí stížnosti od zákazníků a tatínek s
obchodem skončí. Znovu mucholapky zaplaví trh o pár let později, když je
s velkým úspěchem začne vyrábět holandská firma.
Králici s moudrýma očima
Rodina
prodává chatu a stěhuje se do domečku u Radotína. Tatínek rozjede chov
šampaňských králíků, maminka krocanů a slepic a prodává vajíčka. Takto
si spokojeně žijí téměř deset let. Pak ale tatínek všechny králíky
vypustí na paseku, je rozzuřený, protože se vrátil bez úspěchu z
chovatelské soutěže. Když se ráno vrátí domů, vypadá tak zbědovaně, že
pro něj maminka zavolá sanitku. Tatínek na dveře pověsí ceduli s
nápisem: Přijdu hned, ale už se nevrátí.
•Charakteristika hlavních postav:
Leo
Popper - vypravěčův tatínek; plný vitality, má smysl pro humor, je
posedlý svými touhami a sny; žádný z neúspěchů ho nikdy neodradí a
bezhlavě se vrhá do každé příležitosti; Žid, dobrý obchodník, má rád
ženy, miluje rybaření a rybníky; velmi šarmantní; v době války se
ukazuje jako skvělý otec
maminka - velmi tolerantní a
laskavá, svému muži odpouští všechny prohřešky; mnoho se o ní v díle
nedozvíme, vypravěč (Ota) ji věnuje málo pozornosti; své děti vedla k
lásce k vlasti; křesťanka, jejím snem je dovolená v Itálii
strejda
Prošek - král pytláků; má velmi dobrý vztah k přírodě; rodina u něho
tráví víkendy i prázdniny; má psa Holana, jenž mu byl vždy věrný a
doprovázel ho při pytlačení
pes Holan - vlčák, který
Leovi pomůže sehnat jídlo pro svoje chlapce; dává najevo svoje city,
když nakonec poslechne Lea, aby mu šel pomoci
Ota Pavel - jeho otec je pro něho vzorem, má dobrý vztah k přírodě; celý příběh vypráví on; zaměřuje se hlavně na osudy tatínka
•Hlavní myšlenka:
Ukázat
vztah člověka s přírodou a jak je důležité mít i dobrý vztah v rodině.
Poukazuje rovněž na obětavost rodičů, na jejich toleranci, na jejich sny
a touhy. Ukazuje šťastné dětství, obdiv k otci. Kritizuje válku.
Vyzdvihuje význam rodiny a přátel - drží spolu i v těžkých chvílích.
Jde o autobiografickou vzpomínku na autorovo dětství a dospívání.
2. Charakteristika uměleckého textu:
•Literární druh: epika
•Literární žánr: povídkový soubor
•Forma textu: 7 povídek (původně 9, kvůli cenzuře vydáno jen 7), ich-forma
•Jazykové a umělecké prostředky:
- autor používá hodně hovorový jazyk; využívá lidové slovesnosti; vyjadřování v knize čtenáře zaujme, je živé a naplňuje ho
- některá slova a věty zní velmi poeticky
-
většinou se jedná o jednoduché příběhy vyprávěné v ich-formě, obsahuje i
citové zabarvení, subjektivitu, autobiografičnost, přímou řeč, cizí
slova, vtip, humor, ale i smutný podtext
- styl díla je velmi popisný
Lyrizovaná próza - lyrické prvky - láska k přírodě
Humor s tragickým nádechem.
3. Zasazení díla do kontextu:
•Dílo do tvorby autora:
Ke konci tvorby
Ota
Pavel - český prozaik a novinář, vlastním jménem Ota Popper, vytvořil
moderní sportovní reportáž, otec ovlivnil jeho vztah k přírodě a
rybaření
Tvorba - autobiografické prózy, objevuje se jeho dětství, členové rodiny a obrazy přírody.
Jeho
tvorba je zejména povídková s autobiografickými rysy, kdy věčným
zdrojem inspirace pro něj byl právě otec a dětství strávené kolem
Berounky. Realizoval se také v reportážích ze sportovního prostředí.
Jeho povídky jsou psány lidovým jazykem, jsou plné humoru a velmi
laskavého pohledu na věci kolem sebe. Jeho nejlepší povídky vznikaly v
době, kdy již u něj propukla těžká duševní choroba a stejně jako
například Božena Němcová v dobách, kdy se necítila šťastná, vzpomínala
na krásné chvíle dětství, vzpomíná i Ota Pavel na chvíle prožité s
otcem, rodinou, Karlem Proškem, uprostřed přírody, tam, kde mu bylo
nejlépe.
Další díla: Jak jsem potkal ryby, Plná bedna šampaňského, Zlatí úhoři, Jak šel táta Afrikou
•Autora do české nebo světové literatury:
Česká oficiální próza 2. polovina 20. století
-
druhá vlna válečné prózy; inspirace reálným životem, rodinou i přáteli,
pábitelé (Pábitel je člověk, který si rád domýšlí realitu, zkresluje
ji, a hledá tak krásu ve všednostech a nejzákladnějších projevech a
věcech lidského života.)
Období po potlačení pražského
jara se neslo v duchu ,,konsolidace" a ,,normalizace" politických a
společenských poměrů. Projevy odporu proti okupaci byly tvrdě potlačeny.
Ve společnosti se šířily pocity zklamání a rezignace, vedoucí k nové
vlně emigrace. Nespokojenost s komunistickým režimem vyjádřila občanská
iniciativa Charta 77.
Literaturu postihla těžce normalizace.
Literatura se opět rozštěpila na tři větve - na domácí oficiálně
publikovanou, domácí samizdatovou a zahraniční (exilová). Ideologický
tlak silně omezoval svobodu psaní - mnoho autorů volilo ,,úniková"
témata jako příroda, rodinné problémy, erotika.
Další
autoři: František Halas (Torzo naděje), Václav Kaplický (Kladivo na
čarodějnice), Josef Škvorecký (Zbabělci), Jan Otčenášek (Romeo, Julie a
tma), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky, Postřižiny)
•Význam díla v současnosti:
Dle knihy natočen stejnojmenný film.
0 komentářů:
Okomentovat