→ STÁHNOUT: DiváBára.docx
1. Základní údaje:
•Doba, kdy se příběh odehrává: 19. století
•Prostředí, kdy se příběh odehrává: ve vesnici Vestec, která leží v Ratibořickém údolí (Nymbursko)
•Děj:
Bára, dcera pastýře Kuby a děvčete Báry, kterou si vzal jako starý mládenec z obav, že se bez dítěte nedostane do nebe. Chtěl míti syna, nositele jeho jména, ale z narození dcery rozzloben nebyl, ba i měl časem radost. Jednou při konci šestinedělí, kdy je zakázáno vařit, Bára vařila oběd, omdlela a tak nemohla dohlížet na malou Báru. Od té chvíle si lidé ve vesnici mysleli, že tím Bára na dítě poslala polednici, která dítě vyměnila. Pár let na to matka Báry zemřela. Lidé dceři Jakuba a Báry začali říkat divá - pro její buličí oči. Jakub jí radil, aby si posměšků nevšímala a toho se taky držela. Mezi její přátele, kterých moc neměla, patřila nejlepší kamarádka Elška. Jednoho dne musela Elška do Prahy za tetou, aby se naučila dobrému chování. V Praze se zamilovala do doktora. Po příjezdu zpět zjistila, že jí druhá teta z otcovy strany zajistila svatbu s panem správcem. Elška byla ale proti a správce si vzít nechtěla. Bára chtěla Elšce pomoci, a protože věděla, že správce je ze všech strašpytlů ten největší, vymyslela plán. V době, kdy se ve vesnici mluvilo o bílém strašidle, se přestrojila jako strašidlo a v lese, když správce procházel, ho vystrašila. Když se lidé ve vsi dozvěděli, co Bára provedla, za trest ji zavřeli do kostnice na hřbitově. Ještě téhož dne se k márnici dostavil Bářin otec, aby noc mohl strávit s ní. Ráno, když kolem procházel myslivec, ptal se Kuby, co zde dělá a on mu převyprávěl události včerejška. Myslivec rozrazil dveře márnice a Báru vysvobodil, a protože se myslivec Báře líbil a Bára se líbila myslivcovi, rozhodli se, že vystrojí veselku. I teta Elština připustila, aby se Elška provdala za doktora z Prahy a tak mohla zdědit velké mění.
•Charakteristika hlavních postav:
Pastýř Jakub - Bářin milovaný otec, silný muž, ne moc hezký, často býval zamračený, ale měl velmi dobré srdce, miloval Báru a nedal na ní dopustit.
Bára - statná dívka, dcera Jakubova a jeho ženy Báry, nehezká, ale hodná, milá, poctivá, pro druhé by se rozkrájela, měla husté havraní vlasy, orlí nos, nehezkou postavu, veliké modré oči, svalnaté tělo nepodobala se vůbec dívkám svého věku, byla velmi samostatná, Bára miluje přírodu a vše živé, nebojácná (emancipovaná, není svázána konvecemi a předsudky, vyrůstala bez matky, je zvláštní, neobyčejná, ostatní se jí snaží zničit)
Elška - drobná dívka s plavými vlasy do pasu, milující přírodu, z části naivní, vnímavá, měla moc ráda Báru takovou, jaká doopravdy byla, bylo jí jedno, co si o tom ostatní myslí, byla její nejlepší kamarádkou.
Panna Pepinka - sestra pana faráře, teta Elšky, malá, starší, baculatá hospodyňka, neměla moc ráda Báru, ale protože ji měla ráda Elška, tak jí měla ráda i ona - později si Báru oblíbila pro její dobrosrdečnost.
Pan farář - starý pán, moudrý, zkušený ve všech směrech, většinou býval dost tichý, bratr panny Pepinky.
Jozífek - rusovlasý, malý chlapec, Bára byla jeho "statnou" oporou, měl ji rád proto, že byla silná a dokázala ho ubránit před škodolibými chlapci z vesnice, byl dobrosrdečný, kamarádský, syn Kostelníkovic (ti mu nedovolovali se stýkat s Bárou, protože je prý podle nich ošklivá a hloupá, byli plni předsudků), Jozífek byl úplně odlišný než oni
myslivec - muž, jehož si vezme Bára; Bářin obdivovatel
•Hlavní myšlenka:
- úsilí o lepší postavení ženy ve společnosti, obraz autorčiny vlastní povahy, žena aktivně zasahuje do dění kolem sebe, dokáže za sebe bojovat
Realistický popis společnosti rozdělené podle majetku. Upozornění na pokrytectví, kritika pověrčivosti. Až strach ze strašidla (ze smrti) dohnal lidi k pokání a víře. Společnost odmítala Báru, přestože neznala její charakter, a kritizovala Elšku, že kamarádí s pastýřovou dcerou. Každý člověk, který je takový, jaký je, může být milován.
2. Charakteristika uměleckého textu:
•Literární druh: epika
•Literární žánr: povídka
•Forma textu:
Er-forma, odstavce, kapitoly
Ve zvukové podobě mají věty přirozenou intonaci. Založena na dějovosti - Vyprávění příběhu
•Jazykové a umělecké prostředky:
Převažuje spisovný jazyk. Časté vesnické výrazy (kravka, Kostelníkovic …) Jazyk bohatý, zastaralý slovosled i výrazy.
- archaismy, historismy, vesnická hantýrka - v té době běžné
3. Zasazení díla do kontextu:
•Dílo do tvorby autora:
dílo patří do venkovské prózy - povídek Boženy Němcové (přelom středu a konce tvorby)
Ovlivněna postavením ženy, okolím
Božena Němcová - česká spisovatelka
Další Díla: Babička, V zámku a v podzámčí, Chudí lidé, Pohorská vesnice
•Autora do české nebo světové literatury:
česká literatura 1. poloviny 19. století (Národní obrození), romantismus (konec 50. let - prolíná s realismem)
prolínání romantismu s realismem
venkovská próza: soustřeďuje se na román a povídku
Obecné
znaky: podat pravdivý obraz vesnice i s jejími nedostatky; snaha o
hledání řešení těchto nedostatků (především návratem ke křesťanským
ideálům); regionální charakter (autor píše o kraji, který zná, kde
vyrůstal); využití dialektismu (postavy hovoří místním nářečím)
Další
autoři tohoto období: Karel Hynek Mácha (Máj), Josef Kajetán Tyl
(Strakonický dudák), Karel Václav Rais (Zapadlí vlastenci)
30.-40. léta: 3. generace národního obrození
1) hledání východiska z krize světa, je v lásce, která je mocnější než všechny problémy (Tyl)
2) romantický světobol a rozervanost (Mácha)
3) důraz na národ, vychází z lidové tvorby a přetvářejí ji (Erben)
a)
prolínání romantismu s realismem - venkovská próza, idylické dětství,
sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová)
b) Satira - boj proti útlaku a za národní svobodu (Havlíček)
50. léta - počátky realismu v naší literatuře
•Význam díla v současnosti:
Božena Němcová nám ukazuje život na vesnici v době, kdy žila a jak je důležité postavení ženy ve společnosti.
0 komentářů:
Okomentovat