→ STÁHNOUT: KrálLávra.docx
1. Základní údaje:
•Doba, kdy se příběh odehrává: není specifikováno, představuje Čechy za rakouské nadvlády (přepracování irské lidové pověsti)
•Prostředí, kdy se příběh odehrává: zámek krále Lávry v Irsku
•Děj:
V
Irsku dobře panoval král Lávra. Měl jen jednu slabost - jedenkrát do
roka se dával holit a holiče vždy místo odměny pověsili. Holiči se báli,
vždy jednou do roka losovali o královo holení. Jednou padl los na
Kukulína. Když měl jít na šibenici, jeho matka, chudá vdova, u krále
orodovala a tím vysloužila svému synovi milost. Královi však musel
slíbit, že nikde neřekne, co viděl při holení. Tím se stal dvorním
holičem.
Za nějaký čas začalo Kukulína tajemství trápit, měl
potřebu ho někomu sdělit. Dal na radu matky a vypravil se k
poustevníkovi. Ten mu poradil zašeptat tajemství do staré duté vrby.
Kukulínovi se rázem ulevilo.
Po nějakém čase král chystal velikou
hostinu a bál. Byli pozváni muzikanti z Čech. Pan Červíček ovšem ztratil
kolíček od basy. Uřízl tedy kousek větvičky z již zmiňované vrby. Na
slavnosti poté basa spustila, že je král ušatec. Už nemělo cenu před
lidmi skrývat královské uši a zanedlouho si na ně lidé zvykli a dokonce
se jim i zalíbily.
•Charakteristika hlavních postav:
Král Lávra - dobrotivý i krutý, omezený hlupák - nelítostné, brutální činy
Holič Kukulín - mladičký holič, bojácný, upovídaný, neschopný udržet tajemství
Basista Červíček - typ českého muzikanta
•Hlavní myšlenka:
ostrá
satirická kritika hlouposti, zloby a omezenosti panovníka, vysmívá se
všem hloupým králům, ale i slepé oddanosti poddaných, oslí uši jsou
politickým symbolem
Autor v tomto díle ukazuje, že nezáleží na
zevnějšku člověka, ale na chování a jednání (kritika vládců, kteří
udělají cokoliv, aby si udrželi autoritu).
2. Charakteristika uměleckého textu:
•Literární druh: epika
•Literární žánr: satira - Alegorická satirická skladba
•Forma textu:
každá sloka 7 veršů; verš básně je jednoduchý, rýmy se nepravidelně střídají.
Příběh ve verších je v er-formě (vypravěč zpívá svým blízkým o králi Lávrovi)
Chronologický kompoziční postup.
•Jazykové a umělecké prostředky:
-
apostrofa (oslovení neživého předmětu), knižní výrazy, přirovnání,
epiteton (básnický přívlastek), personifikace (lidské vlastnosti neživým
předmětům), alegorie (utajení skutečného obsahu - Čechy za rakouské
nadvlády), ironie, archaismy (hudci, chřadne, bál, kvas), elipsa
(vynechání větného členu)
- lidový humor, písňová forma, smírný
konec - parodie historií o hodných panovnících; prostý jazyk, lidová
mluva; v podtextu - úděl sledovaného novináře (kdo odhaluje kritikou
oslí uši, je stíhán), a hovorové výrazy (jazejček, švanda)
3. Zasazení díla do kontextu:
•Dílo do tvorby autora:
Politická satira - vrchol tvorby (2 roky po napsání Krále Lávry umírá)
Odpor k absolutismu a tyranské nadvládě
Karel Havlíček Borovský - český spisovatel, novinář a redaktor
Další díla: Tyrolské elegie, Obrazy z Rus, Křest svatého Vladimíra, Epigramy
•Autora do české nebo světové literatury:
česká literatura 1. poloviny 19. století (Národní obrození), romantismus (konec 50. let - prolíná s realismem)
Další
autoři tohoto období: Karel Hynek Mácha (Máj), Josef Kajetán Tyl
(Strakonický dudák), Božena Němcová (V zámku a v podzámčí)
30.-40. léta: 3. generace národního obrození
1) hledání východiska z krize světa, je v lásce, která je mocnější než všechny problémy (Tyl)
2) romantický světobol a rozervanost (Mácha)
3) důraz na národ, vychází z lidové tvorby a přetvářejí ji (Erben)
a)
prolínání romantismu s realismem - venkovská próza, idylické dětství,
sny o lepším světě s harmonickými lidskými vztahy (Němcová)
b) Satira - boj proti útlaku a za národní svobodu (Havlíček)
Král Lávra (1854)
50. léta - počátky realismu v naší literatuře
•Význam díla v současnosti:
Nadčasová myšlenka - Nezáleží na zevnějšku člověka, ale na jeho chování a jednání.
0 komentářů:
Okomentovat