→ STÁHNOUT: Revizor.docx
1. Základní údaje:
•Doba, kdy se příběh odehrává: během 24 h (na začátku pouze zmíněno, že 14 dní je Chlestakov ve městě), 30. léta 19. století
•Prostředí, kdy se příběh odehrává: v neurčitém, malém městečku za vlády Mikuláše I. (Rusko)
•Děj:
Nejprve
se seznámíme s mladým bezvýznamným úředníčkem Chlestakovem, který se
svým sluhou Osipem přijel do městečka již před čtrnácti dny, ubytoval se
ve zdejším hostinci, v kartách prohrál všechny peníze a teď nemá na
zaplacení útraty. Přeje mu ale štěstí, neboť městský hejtman právě
dostal dopis od přítele z Petrohradu, že městečko navštíví nebo už
navštívil revizor. Díky poštmistrovi, který pro své rozptýlení otevírá
cizí dopisy, se o tom i ostatní úředníci města okamžitě dozvědí. Protože
nemají čisté svědomí, neboť berou úplatky a kradou a všude je
nepořádek, pochopitelně se revize obávají. Dva statkáři, Dobčinskij a
Bobčinskij, jejichž jedinou životní náplní je běhat po městě a šířit
jakékoliv (i neověřené) zprávy, ke kterým se dostanou, pokládají za
revizora právě Chlestakova, a rychle rozšíří informaci o jeho příjezdu.
Aby revize dobře dopadla, snaží se představitelé města Chlestakova
podplatit.
Chlestakov dlouho nemůže uhodnout, proč se najednou
setkává všude s takovou pozorností a úctou. Když pochopí, za jak
významnou osobnost jej považují, plně využívá jejich hlouposti a protože
je na mizině, rád přistoupí na jejich hru. Hejtman ho ubytuje ve svém
domě, tváří se, že nic nevidí, když mu svádí manželku, a nakonec mu
nabídne i ruku své dcery. Krajský sudí, poštmistr a školní inspektor mu
poskytují "půjčky" a všichni mu přinášejí různé dary. Chlestakov se
vychloubá, jak je bohatý, kde všude byl a jaké má známosti. Při tomto
smyšleném vyprávění o sobě jako o důležitém vysokém státním úředníkovi
se tak rozohňuje, že téměř se plně vžívá do své nové smyšlené osobnosti.
Kdyby se sluhovi Osipovi nepovedlo včas svému pánovi vysvětlit, že
takový podvod se dlouho neudrží v tajnosti, byl by snad zcela klidně
čekal na odhalení. Takhle namluví svým hostitelům, že odjíždí za svým
bohatým strýcem pro svolení k sňatku a včas zmizí. Před svým odjezdem
napíše dopis příteli, v němž se mu svěří s celou komedií, kterou s
úředníky městečka sehrál. Dopis pochopitelně otevře poštmistr a hned s
ním běží k hejtmanovi, který se mezitím oddává snům o tom, že jeho
život, jakožto tchána tak významného muže, bude od nynějška jedinou
slavností a hostinou. Hejtman a všichni ostatní strašně zuří, když v tom
přichází městský strážník a oznamuje, že přijel skutečný revizor.
•Charakteristika hlavních postav:
Ivan
Alexandrovič Chlestakov - mladý, nevýznamný úředníček, vychloubačný,
mírně lehkomyslný, hloupý, slaboučký, hubeňoučký; je trochu přitroublý a
- jak se říká - praštěný pavlačí; jeden z těch lidí, o jakých se po
kancelářích mluví jako o vrtácích. Hovoří i jedná bez nejmenšího
rozmyslu.
Osip - jeho sluha, je chytřejší než jeho pán, není milovník dlouhých řeči a zůstává potutelně zticha
Anton
Antonovič Meluzin-Vichurovskij - městský hejtman, nejvíce prohnilý
institut, podlézavý, uplácející, snaží se házet vinu na ostatní, sám se
ospravedlňuje, velmi hloupý
Anna Andrejevna, jeho žena Marie Antonovna, jeho dcera
Ámos Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin - soudce, snaží se dělat chytrého, také velmi hloupý, snadno uplatitelný
Petr Ivanovič Dobčinskij, Petr Ivanovič Bobčinskij - místní statkáři, oba stejní, hloupí, prospěcháři
Luka Lukič Zauchov - školní inspektor
Artěmij Filipovič Brusinka - špitální inspektor
Kristián Ivanovič Krágler - místní lékař, neumí rusky, líný
•Hlavní myšlenka:
Autor
chtěl realisticky vystihnout chování vysoce postavených lidí ve městě a
poukázat na jejich špatné vlastnosti. Autor svou hrou, zachycující
tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním
městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo
všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím.
satirický obraz ruské společnosti, ve které je zkažená morálka, úplatkářství, lidská tupost, klam, hra má nadčasovou platnost
2. Charakteristika uměleckého textu:
•Literární druh: drama
•Literární žánr: satirická komedie
•Forma textu: 5 jednání
•Jazykové a umělecké prostředky:
archaismy,
lidový jazyk, hovorový jazyk, slova neutrální i zabarvená; V dialozích
použitá hovorová čeština. Dialogy, řeč postav přímá (uváděná bez
uvozovek).
Dějové napětí: falešná motivace (skutečný revizor se na scéně za celou hru vůbec neukáže).
3. Zasazení díla do kontextu:
•Dílo do tvorby autora:
přelom počátku a středu tvorby
Nikolaj Vasiljevič Gogol - prozaik a dramatik
Na
Gogolovu tvorbu navazuje prakticky celá ruská literatura 2. poloviny
19. století. Nejlepší z jeho díla jsou povídky, kde plně využil své
vypravěčské umění a schopnost spojovat reálné s fantastickým.
Další díla: Mrtvé duše (román), Nos (povídka), Ženitba (komedie), Na odchodu z divadla (jednoaktovka)
•Autora do české nebo světové literatury:
ruská literatura 2. polovina 19. století
SMĚR: REALISMUS
- snaží se objektivně ztvárnit svět, aby se co nejvíc podobal skutečnosti
Znaky:
1. pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace
2. objektivní přístup ke skutečnosti = neosobní vypravěč
3. kritika nedostatků v společnosti = kritický realismus - zaměřili se na negativní společenské a sociální jevy
4. typizace postav- snažili se vystihnout na jednotnotlivém hrdinovi obecný charakteristický typ
typizace prostředí - umisťují své příběhy do typického prostředí
Další autoři:
Francie:
Guy de Maupassant (Kulička), Honoré de Balzace (Lidská komedie - Otec
Goriot), Emile Zola (Zabiják); Anglie: Charles Dickens (Oliver Twist); Rusko: Lev Nikolajevič Tolstoj (Vojna a mír)
•Význam díla v současnosti:
Dílo nám zobrazuje ruskou společnost v 19. století, úplatkářství, zkaženou morálku a klam.
Paráda, skvělý rozbor. Většinou na ostatních stránkách chybí literárně historický kontext. Díky moc!
OdpovědětVymazatSkvělé rozbory, moc mi pomohly, děkuji. :)
OdpovědětVymazatMoc mi to pomohlo! Najít kvalitně zpracovanou knížku na internetu je problém... Děkuji:-)
OdpovědětVymazat