Nikolaj Vasiljevič Gogol - Revizor (rozbor)

  →   STÁHNOUT: Revizor.docx

1. Základní údaje:

•Doba, kdy se příběh odehrává: během 24 h (na začátku pouze zmíněno, že 14 dní je Chlestakov ve městě), 30. léta 19. století

•Prostředí, kdy se příběh odehrává: v neurčitém, malém městečku za vlády Mikuláše I. (Rusko)

•Děj:

Nejprve se seznámíme s mladým bezvýznamným úředníčkem Chlestakovem, který se svým sluhou Osipem přijel do městečka již před čtrnácti dny, ubytoval se ve zdejším hostinci, v kartách prohrál všechny peníze a teď nemá na zaplacení útraty. Přeje mu ale štěstí, neboť městský hejtman právě dostal dopis od přítele z Petrohradu, že městečko navštíví nebo už navštívil revizor. Díky poštmistrovi, který pro své rozptýlení otevírá cizí dopisy, se o tom i ostatní úředníci města okamžitě dozvědí. Protože nemají čisté svědomí, neboť berou úplatky a kradou a všude je nepořádek, pochopitelně se revize obávají. Dva statkáři, Dobčinskij a Bobčinskij, jejichž jedinou životní náplní je běhat po městě a šířit jakékoliv (i neověřené) zprávy, ke kterým se dostanou, pokládají za revizora právě Chlestakova, a rychle rozšíří informaci o jeho příjezdu. Aby revize dobře dopadla, snaží se představitelé města Chlestakova podplatit.

Chlestakov dlouho nemůže uhodnout, proč se najednou setkává všude s takovou pozorností a úctou. Když pochopí, za jak významnou osobnost jej považují, plně využívá jejich hlouposti a protože je na mizině, rád přistoupí na jejich hru. Hejtman ho ubytuje ve svém domě, tváří se, že nic nevidí, když mu svádí manželku, a nakonec mu nabídne i ruku své dcery. Krajský sudí, poštmistr a školní inspektor mu poskytují "půjčky" a všichni mu přinášejí různé dary. Chlestakov se vychloubá, jak je bohatý, kde všude byl a jaké má známosti. Při tomto smyšleném vyprávění o sobě jako o důležitém vysokém státním úředníkovi se tak rozohňuje, že téměř se plně vžívá do své nové smyšlené osobnosti. Kdyby se sluhovi Osipovi nepovedlo včas svému pánovi vysvětlit, že takový podvod se dlouho neudrží v tajnosti, byl by snad zcela klidně čekal na odhalení. Takhle namluví svým hostitelům, že odjíždí za svým bohatým strýcem pro svolení k sňatku a včas zmizí. Před svým odjezdem napíše dopis příteli, v němž se mu svěří s celou komedií, kterou s úředníky městečka sehrál. Dopis pochopitelně otevře poštmistr a hned s ním běží k hejtmanovi, který se mezitím oddává snům o tom, že jeho život, jakožto tchána tak významného muže, bude od nynějška jedinou slavností a hostinou. Hejtman a všichni ostatní strašně zuří, když v tom přichází městský strážník a oznamuje, že přijel skutečný revizor.

•Charakteristika hlavních postav:

Ivan Alexandrovič Chlestakov - mladý, nevýznamný úředníček, vychloubačný, mírně lehkomyslný, hloupý, slaboučký, hubeňoučký; je trochu přitroublý a - jak se říká - praštěný pavlačí; jeden z těch lidí, o jakých se po kancelářích mluví jako o vrtácích. Hovoří i jedná bez nejmenšího rozmyslu.

Osip - jeho sluha, je chytřejší než jeho pán, není milovník dlouhých řeči a zůstává potutelně zticha

Anton Antonovič Meluzin-Vichurovskij - městský hejtman, nejvíce prohnilý institut, podlézavý, uplácející, snaží se házet vinu na ostatní, sám se ospravedlňuje, velmi hloupý

Anna Andrejevna, jeho žena Marie Antonovna, jeho dcera

Ámos Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin - soudce, snaží se dělat chytrého, také velmi hloupý, snadno uplatitelný

Petr Ivanovič Dobčinskij, Petr Ivanovič Bobčinskij - místní statkáři, oba stejní, hloupí, prospěcháři

Luka Lukič Zauchov - školní inspektor

Artěmij Filipovič Brusinka - špitální inspektor

Kristián Ivanovič Krágler - místní lékař, neumí rusky, líný

•Hlavní myšlenka:

Autor chtěl realisticky vystihnout chování vysoce postavených lidí ve městě a poukázat na jejich špatné vlastnosti. Autor svou hrou, zachycující tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím.

satirický obraz ruské společnosti, ve které je zkažená morálka, úplatkářství, lidská tupost, klam, hra má nadčasovou platnost

2. Charakteristika uměleckého textu:

•Literární druh: drama

•Literární žánr: satirická komedie

•Forma textu: 5 jednání

•Jazykové a umělecké prostředky:

archaismy, lidový jazyk, hovorový jazyk, slova neutrální i zabarvená; V dialozích použitá hovorová čeština. Dialogy, řeč postav přímá (uváděná bez uvozovek).

Dějové napětí: falešná motivace (skutečný revizor se na scéně za celou hru vůbec neukáže).

3. Zasazení díla do kontextu:

•Dílo do tvorby autora:

přelom počátku a středu tvorby

Nikolaj Vasiljevič Gogol - prozaik a dramatik

Na Gogolovu tvorbu navazuje prakticky celá ruská literatura 2. poloviny 19. století. Nejlepší z jeho díla jsou povídky, kde plně využil své vypravěčské umění a schopnost spojovat reálné s fantastickým.

Další díla: Mrtvé duše (román), Nos (povídka), Ženitba (komedie), Na odchodu z divadla (jednoaktovka)

•Autora do české nebo světové literatury:

ruská literatura 2. polovina 19. století

SMĚR: REALISMUS

- snaží se objektivně ztvárnit svět, aby se co nejvíc podobal skutečnosti

Znaky:

1. pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace

2. objektivní přístup ke skutečnosti = neosobní vypravěč

3. kritika nedostatků v společnosti = kritický realismus - zaměřili se na negativní společenské a sociální jevy

4. typizace postav- snažili se vystihnout na jednotnotlivém hrdinovi obecný charakteristický typ

typizace prostředí - umisťují své příběhy do typického prostředí

Další autoři:

Francie: Guy de Maupassant (Kulička), Honoré de Balzace (Lidská komedie - Otec Goriot), Emile Zola (Zabiják); Anglie: Charles Dickens (Oliver Twist); Rusko: Lev Nikolajevič Tolstoj (Vojna a mír)

•Význam díla v současnosti:

Dílo nám zobrazuje ruskou společnost v 19. století, úplatkářství, zkaženou morálku a klam.

Sdílet na Google Plus

Článek publikoval(a): Alesia

"You don't just give up. You don't just let things happen. You make a stand! You say no! You have the guts to do what's right, even when everyone else just runs away."
"Don't let the muggles get you down."